The Concept of “Bilateral Legislative Sovereignty” and Czech Constitutional Theory
Czech original: Pojem "bilaterální legislativní suverenita" a česká ústavní teorie
The paper aims at connecting empirical legislative power with the theory of its legitimacy. The basic claim of the paper is, that the quite common British concept of shared legislative sovereignty is able to produce a certain descriptive outcome if applied to the Czech constitutional system. Most prominent British models are consequently described and evaluated in order to conclude parallels to the Czech constitutional theory. These parallels are discussed in the next chapter. The attainment of a stable position on the edge between two sovereigns, however, fails to be achieved and represents the most complex issue. The paper argues that Trevor Allan prefers judicial supremacy (with courts able to invalidate the statute just because of the nature of human rights protection) and that Paul Craig favors the Parliament. Nevertheless, Paul Craig raises an important aspect – is the so called weak court without the power to strike down Parliament’s legislation still weak, when it can declare the legislation to be inhumane? Regarding the Czech constitutional theory, the paper drafts a parallel between the conceptions of Pavel Höllander and Trevor Allan, paying them tribute for impressive results, but eventually is being critical to them.
Czech original: Článek se pokouší propojit empiricky vnímanou legislativní pravomoc s teoretickými zdroji její legitimity. Je založen na předpokladu, že chápaní Parlamentu a vysokých soudů jako institucí sdílících legislativní suverenitu – relativně populární představa v Británii – může mít určitou vypovídající schopnost i na český ústavní systém. Popisuje přitom základní britská myšlenková schémata ohledně bipolární suverenity a snaží se je při kritickém vyhodnocení použít jako myšlenkovou inspiraci pro reflexi české ústavní teorie, která je spolu s vyhodnocením britské debaty nastíněna v další části textu. Největším problémem, který se však doposud nepodařilo uspokojivě vyřešit, je balancování na hraně mezi oběma takovými suverény. Na Britských ostrovech tak Trevor Allan upřednostnil soudní převahu (soudy u něj mají pravomoc vyplývající ze samotné podstaty ochrany práv), Paul Craig se pak postavil na stranu Parlamentu. Jak ale Paul Craig připomíná, je slabý soud, který sice nemůže zrušit zákon, ale může ho prohlásit za nelidský? Článek tak ohledně české teorie vede paralelu mezi pojetím Pavla Höllandera a Trevora Allana, přičemž jim přiznává značnou působivost, kterou však v závěru relativizuje.