Cyber Space and International Law
Czech original: Mezinárodní právo v kybernetickém prostoru
The number of different cyber operations including cyber attacks are rising. Cyber threats represents serious risks to both public and private sectors, endangering cyber security of individual states and international security as a whole. Cyber attacks consists of various actions desrupting, denying or destroying computers and computers networks. There is also a growing tendency for militarization of cyber security. NATO is developing policies and capacity armed at cyberwarfare as a new “battlefield”. The USA established Cyber Command as a part of “National military strategy”. Some cyber attacks may be equated to armed attack with following response under the law of armed conflicts. This study is dealing with cyber security, cyber attack and cyber crimes. The only existing international convention in this respect is the European Convention on Cybercrime. In the author’s view any activity in cyber space must comply with the rules of international law. The crucial question of this study is when the cyber (computer) attack may constitute use of force (casus belli) which amounts to an armed attack implicating a right to self defense under Art 51 of the UN Charter. The reply is in some serious cases positive.
Czech original: Počet různých kybernetických operací v kybernetickém prostoru včetně kybernetických útoků roste. Kybernetické hrozby představují závažná rizika jak pro státní, tak i soukromý sektor a některé z nich mohou ohrozit kybernetickou bezpečnost jednotlivých států a případně i mezinárodní bezpečnost jako celek. Kybernetické útoky tvoří různé činy narušující, omezující nebo ničící počítače a počítačové sítě. V těchto případech lze některé kybernetické útoky zřejmě přirovnat k ozbrojenému útoku ve smyslu čl. 51 Charty OSN. Existuje silná tendence k vojenskému řešení kybernetické bezpečnosti. NATO vyvíjí způsobilost a možnosti ke kybernetickému vedení války na novém „bojišti“. USA vytvořily Kybernetické velení jako součást své vojenské strategie. Tato studie se zabývá kybernetickou bezpečností, kybernetických útokem a kybernetickými zločiny a všímá si i nejednotné interpretace kybernetických pojmů. Jedinou mezinárodní úmluvou je v tomto ohledu Evropská úmluva o kybernetickém zločinu. Podle názoru autora každá činnost v kybernetickém prostoru musí být v souladu s mezinárodním právem, i když speciální mezinárodní normy zatím neexistují. Základním tématem práce je, kdy kybernetický (počítačový) útok může představovat použití ozbrojené síly (casus belli), které se může rovnat „ozbrojenému útoku“, vyvolávajícímu právo na sebeobranu podle čl. 51 Charty OSN.