O možnostech právní ochrany před kybernetickým útokem ze zahraničí podle mezinárodního práva veřejného
Příspěvek řeší výzkumnou otázku, jak má stát využít mezinárodního práva veřejného, když chce čelit kybernetickým útokům ze zahraničí. Jako modelový příklad používá DDoS útoky uskutečněné v minulosti na cíle v České republice. Nejdříve se zabývá kvalifikací kybernetického útoku jako mezinárodně protiprávního chování. Zkoumá možný objektivní prvek (porušení práva) takovéhoto chování a ověřuje, za jakých podmínek představuje kybernetický útok použití síly zakázané Chartou OSN a kdy je narušením suverenity státu. Následně se zaměřuje na subjektivní prvek protiprávního chování, tzn. na přičitatelnost kybernetického útoku státu. Ve třetí části se zabývá častými situacemi, kdy není zcela prokazatelně přítomen subjektivní prvek (přičitatelnost) kybernetického útoku jako mezinárodně protiprávního chování. V této souvislosti uvažuje o odpovědnosti státu za útoky pocházející z jeho území a o dalších možných alternativách.