Civilní odpovědnost a svobodná vůle: otázky spojené s legitimitou současného konceptu právní odpovědnosti
Cílem tohoto příspěvku jsou zejména otázky de lege ferenda, zaměřené na ospravedlnění současného přístupu k problematice náhrady škody v civilním právu deliktním. Ačkoliv otázek souvisejících s civilním deliktem je celá řada, v tomto příspěvku se zaměříme na zřejmě nejklíčovější otázku právní odpovědnosti, totiž na volbu koncepce subjektivní či objektivní odpovědnosti podle její vhodnosti a morálního ospravedlnění. S tím jsou spojeny filosofické otázky lidské svobody, determinace, kauzality, které mají své důsledky na koncept morální odpovědnosti a měly by tedy zasahovat i do roviny právní. Tyto otázky jsou v recentní právní vědě považovány za zcela zásadní elementy právní teorie civilního deliktního práva a jsou jí řešeny, nicméně dořešeny nejsou a přetrvávají o nich stálé pochybnosti. Článek se nepokouší definitivně rozhodnout o tom, který model je nejvýhodnější, nicméně poukazuje na vhodnost jednotlivých modelů v konceptuální analýze tak, aby co nejvíce vyhovovala systematice konkrétního systému práva a jeho řazení, respektive aby nebyla v příkrém rozporu se svými názorovými východisky. Celé pojetí právní odpovědnosti, a to jak v oblasti práva soukromého, tak i v oblasti práva veřejného, je v současné době postaven na předpokladu (možná nesprávném) existence svobodné vůle. Pokud je ovšem tato koncepce mylná, neměl by celý systém deliktního práva a tedy i civilního práva deliktního položen na jiných principiálních základech, které by byly za těchto okolností spravedlivější?