Záväznosť rozhodnutí ESĽP a dekonštrukcia ústavného práva
Autor na základě judikatury ESLP i ústavních soudů členských států Rady Evropy poukazuje na překonání paradigmatu, že smluvní právo v podobě rozhodovací činnosti ESLP je ve vztahu k vnitrostátnímu právu právem externím. Z toho vyplývá, že každé rozhodnutí ESLP má de facto účinky erga omnes. Autor považuje za vhodný deskriptivní a normativní koncept ve vztahu judikatury ESLP a národního právního pořádku pluralismus, pro který je typické vzájemné proniknutí různých právních režimů. Nezbytnou součástí pluralismu je dialog mezi soudy a soudci nejvyšších soudních orgánů na národní a nadnárodní úrovni. Autor poukazuje nejen na nástroje, které soudy a soudci mají k dispozici a jejich reálné využití, ale i na etický rozměr vzájemného dialogu.