Zrod a charakteristika nového základného zákona Maďarska
Článek je pohotovou reflexí přijetí základního zákona (de facto nové ústavy) Maďarské republiky, přijatého jejím parlamentem na jaře letošního roku. Autor, slovenský historik, právník a slavista, t.č. vědecký pracovník Ústavu právních věd Maďarské akademie věd a Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, přibližuje historické i politické okolnosti vzniku nové ústavy Maďarska, nově nazývané „Základní zákon“, jakož i řadu nových prvků, jež ústavní úprava přináší: např. změna názvu státu z Maďarské republiky na Maďarsko, historizující a národně laděné aspekty nové ústavy, explicitní zohlednění potřeby nedeficitního hospodaření státu, zapracování moderních ekologických požadavků v lidskoprávní části ústavy, důraz na odpovědnost jednotlivce apod. Článek je zasvěceným přehledem jak přínosů základního zákona, tak nevyužitých příležitostí a nenaplněných očekávání, jež jeho přijetí v konečné podobě s sebou nese. Vzhledem k tomu, že řada témat v něm obsažených a při jeho přípravě posuzovaných je diskutována ve většině evropských zemí (a nejen v nich), ať již jde např. o otázky konstitucionalizace rozpočtové odpovědnosti veřejné moci či některých bioetických otázek (klonování), je článek zajímavým přínosem nejen pro oblast srovnávacího ústavního práva, nýbrž i pro další oblasti právní vědy.