Právny systém ako produkt evolučnej selekcie
Článek má být příspěvkem k hledání odpovědi na otázku, odkud se vzalo či kde se bere právo, která je jednou z nejstarších otázek v dějinách právního a společenského myšlení. Autor zdůrazňuje, že právo nelze analyzovat jako nějaké „čisté právo“ (slušelo by se dodat „s pomocí prostředků, jež poskytuje logika a jazykověda“), že je k tomu nezbytný interdisciplinární přístup. Nový pohled na právo (rozuměj objektivní právo) lze získat, míní autor, bude-li se na ně nahlížet jako na instrument přinášející měřitelný a vyčíslitelný prospěch, a jako na jednu ze složek komplexního systému organizace a regulace společnosti, v níž působí i jiné normativní systémy (etika, morálka), to vše při vědomí, že právo, jakož i jiné normativní systémy, je spjato s konkrétní společností, resp. společenstvím, kde se aplikuje, že o jeho úspěšnosti lze hovořit pouze tehdy, jsou-li úspěšné společnosti a komunity, jež je používají. Změny v normativních systémech, včetně právních, v dlouhodobém průmětu nemohou být voluntaristické a ve skutečnosti nejsou ani projevem svobodné vůle, jak se domnívají např. právní pozitivisté. Ze všech zdánlivě rovnocenných alternativ právních systémů a kultur dlouhodobě přežije a uplatní se ten, jenž společnosti jej aplikující poskytuje výhody v oblasti reprodukce, ekonomické efektivity využití přírodních zdrojů a vojenské síly ve srovnání s jinými společnostmi. Pokud daná společnost prosperuje a získává mocenskou převahu nad ostatními konkurenčními společnostmi, šíří se podle mínění autora článku i její právní systém; pokud ne, pak tato společnost svůj původní právní systém zavrhne a nahradí jej jiným, zpravidla po vzoru úspěšnějších společností, nedojde-li ovšem k tomu, že si danou společnost podrobí jiná, úspěšnější společnost a její právní systém tak zanikne.