Právo na sebeurčení
Autor se ve stati zabývá otázkami souvisejícími s významným institutem mezinárodního práva - právem na sebeurčení národů. Zpočátku se věnuje historickému vývoji pojmu sebeurčení před 1. světovou válkou, v meziválečném období a po 2. světové válce a uvádí četné konkrétní příklady. Zajímavě srovnává názory různých odborníků mezinárodního práva. Značnou pozornost věnuje autor Chartě OSN a úpravě práva na sebeurčení v ní. Jako problematická se mu jeví koloniální otázka a její využívání resp. někdy až zneužívání. Autor pojímá sebeurčení jako skupinové právo a porovnává ho s individuálními možnostmi práva na sebeurčení (např. srovnává právo na sebeurčení a secesi atd.).