The Legal-Historical Significance of the State’s Criminal Poverty Policy for the Birth of the Modern Public Child Protection System
Czech original: Právněhistorický význam trestní politiky státu v oblasti chudoby pro zrod moderního systému veřejnoprávní ochrany dětí
The article presents a legal-historical study on the birth of the modern system of public protection of the child with public authorities endowed with authoritative powers over children and their families in the name of child protection. It seeks to defend the proposition that the modern system of public protection of the child is far closer to the criminal policy of the State than to the protection of the human rights and freedoms of the child. It points out that the roots of this system are strongly linked to the state’s penal policy to combat poverty in its most pressing manifestations of begging and vagrancy, and as a result, the system still carries a significant disciplinary burden. The article is based on historical legislative, doctrinal, and journalistic sources. Its theoretical framework is given by the work of the French philosopher Michel Foucault, a leading critic of modernity, bringing such concepts as “disciplinary society”, “pastoral power”, or “illegalisms”. The article is divided into three thematic sections: the first dealing with socio-legal changes in the late 18th and throughout the 19th century, with an emphasis on their implications for the area of care for the poor; the second focusing on the penal regulation of poverty and its evolution during the 19th century; and the third presenting the legal mechanisms that made it possible to transpose both objectives and instruments of criminal policy into the private law. The article’s conclusion briefly outlines the starting points on which we should focus if we want to rid the system of public protection of the child of both its disciplinary nature and impact.
Czech original: Článek představuje právněhistorickou studii mapující zrod moderního systému veřejnoprávní ochrany dětí ve smyslu orgánů veřejné moci, které ve jménu ochrany dítěte disponují autoritativními pravomocemi vůči dětem a jejich rodinám. Snaží se obhájit tezi, že moderní systém veřejnoprávní ochrany dítěte v uvedeném smyslu má daleko blíže k trestní politice státu než k ochraně lidských práv a svobod dětí. Konkrétně poukazuje na to, že kořeny tohoto systému jsou výrazným způsobem spjaty s trestní politikou státu v oblasti potírání chudoby, respektive jejích nejpalčivějších projevů v podobě žebroty a tuláctví, v důsledku čehož si tento systém do dnešních dní nese výraznou disciplinační zátěž. Článek vychází z dobových pramenů legislativní, doktrinální i publicistické povahy. Teoretický rámec mu pak dává dílo francouzského filozofa Michela Foucaulta, předního kritika modernity, přinášejícího takové koncepty jako „disciplinační společnost“, „pastorační moc“, či „nezákonnosti“. Článek je členěn do tří tematických částí, z nichž první se věnuje společensko-právním změnám na konci 18. a v průběhu 19. století, a to s důrazem na jejich důsledky pro oblast chudinské péče, druhá se zaměřuje na trestněprávní úpravu postihu chudoby a její vývoj v průběhu 19. století a třetí pak přibližuje právní mechanismy, které umožnily přenést cíle i nástroje trestní politiky do oblasti soukromého práva. Závěr článku stručně nastiňuje východiska, na která bychom se měli soustředit, chtěli-li bychom systém veřejnoprávní ochrany dětí zbavit jeho disciplinační povahy i dopadů.