Overruling and Legitimate Expectation of Parties to a Trial
Czech original: Judikatorní odklony a legitimní očekávání účastníků řízení
The article deals with the question of how to determine a general rule to guide a temporal scope of supreme or constitutional courts’ overruling. This means it is focused on a temporal effect of the highest courts’ decisions which change the current interpretation of a particular law. It explores the strengths and weaknesses of doctrinal approaches to solving the issues that arise from overruling an established judicial practice and reflects the key decisions of the Czech Constitutional Court as well. It also outlines a few most significant exceptions to the primary rule of solving the above-mentioned jurisprudential conflict – the so-called incident retrospectivity. After that, the article focuses on criteria to distinguish among methods to handle temporal scope difficulties of overruling. These methods are critically analyzed on the ground of trial parties’ legitimate expectations of treating similar cases alike. The author asks himself if the acquired knowledge is generalizable and if it could be used to specify rules which are mainly applied when resolving a ju¬dicial “breakthrough”. At the conclusion, he points out the way to reduce the weaknesses of established methods and offers partly different solutions which are more reflective of a legitimate expectation of parties to a trial; so that the individual courts’ decision would not be disproportionate under special circumstances.
Czech original: Příspěvek zkoumá otázku určení obecného pravidla časové působnosti tzv. judikatorních odklonů. Tedy temporalitu rozhodnutí vrcholného soudu, který dospěje k odlišnému než dosud uplatněnému a konstantnímu výkladu práva. Článek analyzuje silné a slabé stránky doktrinárních přístupů k řešení temporálních dopadů pravé změny judikatury, stejně jako zohledňuje soudní praxi zejména Ústavního soudu. Taktéž jsou na následujících řádcích naznačeny nejvýznamnější výjimky z převážně užívaného pravidla – tzv. incidentní retrospektivity – a pozornost je věnována i kritériím pro odlišení jednotlivých variant řešení časových účinků odklonu. Článek kriticky analyzuje dosud postulovaná pravidla na pozadí míry legitimity očekávání obdobného řešení právního případu (potenciálními) účastníky soudních řízení. Autor si klade otázku zobecnitelnosti získaných poznatků pro precizaci pravidel dosud užívaných při řešení konfliktů vznikajících při judikatorním „zvratu“. V závěru autor poukazuje na způsob naložení se slabšími stránkami dosud preferovaných variant a nabízí částečně odlišná řešení, která ve větší míře zohledňují legitimní očekávání stran procesu tak, aby časové účinky případného judikatorního odklonu nebyly v individuálních případech nepřiměřené.