Publication of Case Law in the USA
Czech original: Publikace judikatury v USA
The basic approach to public access to the texts of court decisions in the United States can be considered rather similar to Czech or European tradition. According to general principles on accessibility, such texts can be made public by judges at their discretion, even though they have no legal obligation to publish their decisions with opinions. The court (judge) is fully entitled to decide which texts render for disclosure. Similarly, it is primary discretion of state authorities, as publishers of official collections, which decisions will be designed for publication in the official case reports. Concurrently, there is a fundamental mass of unofficial case reports, where private publishers gain access to the texts of judicial decisions. A special phenomenon in the course of these case collections can be embodied in the figure of the reporter. The collections of reported decisions appear in the different specialized forms, which offer elaborated texts of case law. The phenomenon of unpublished jurisprudence has also been frequently emphasized and brought up in the history with the problem of the legitimacy of quoting unpublished decisions. The official texts of judicial decisions issued by court are considered to be public domain. But it is substantial to emphasize the distinction between the pure original texts of opinions and headnotes or abstracts designed specifically for the publication.
Czech original: Při pohledu na principy zveřejňování soudních rozhodnutí v právním řádu Spojených států lze konstatovat, že v základním přístupu je tamní praxe podobná české či evropské tradici. Samotné původní texty soudních rozhodnutí by měly být podle obecných principů zveřejňovány soudci na základě jejich uvážení, i když ti nemají na federální úrovni žádnou zákonnou povinnost zveřejňovat svá rozhodnutí se stanovisky. Obdobně, jako v našem prostředí, záleží především na státních či soudních orgánech jako vydavatelích oficiálních sbírek judikatury, jaká rozhodnutí budou publikována. Zároveň existuje zásadní masa neoficiálních sbírek, kdy soukromí nakladatelé získávají přístup k textům soudních rozhodnutí. Zvláštním fenoménem při tvorbě těchto sbírek byla především v minulosti postava tzv. reportéra. Samotné sbírky rozhodnutí mají různé specializované formy, které přinášejí odlišně zpracované texty judikatury. Je třeba zdůraznit také fenoméntzv. nepublikované judikatury, kdy byla dlouhodobě řešena po praktické i teoretické stránce otázka legitimity citování soudních rozhodnutí neobsažených ve vydávaných sbírkách. Analogicky k našemu českému pojímání jsou samotné úřední texty rozhodnutí považovány za veřejná či úřední díla. Nakládání s upravenými judikáty pro publikaci do sbírek je komplikovanější, neboť speciálně vytvořené anotace a další texty pro potřeby publikace jsou již autorskoprávně chráněny.