Circumstances and Techniques of Formation and Modifications of Constitutions with Special Regard to the Emergence of the Constitution of the Czech Republic
Czech original: Okolnosti a techniky vzniku a změn ústav se zvláštním zřetelem ke vzniku ústavy České republiky
The presented paper responds to the recent debates on the possibilities of change of the Consti tution of the Czech Republic and provides theoretical background for the question in which circumstances are constitutions changed in general, whether it is a partial change or new constitutional document is ac cepted. The aim of the paper is to provide readers with an insight into the issue and to open up some pro blematic questions among which the issue of the legitimacy of the changes made to the constitutions is crucial. Since the people are now generally perceived as the bearer of the sovereignty in terms of the dichotomy of the constituent power and constituted power, the people should be able to participate in the process of the change of state’s basic law. Such participation may be realized in a variety of ways. The paper deals with some cases where such possibility was given to the people. It focuses on the case of the Constitution of the Czech Republic which was adopted under specific historical circumstances. It is preci sely the question of legitimacy that is attacked as insufficiently accented in the process of adopting this constitution. This paper therefore presents concepts that are able to overcome this deficiency which in 1992 was evident. At the same time, it deals with the question of how the future constitution should be adopted in the light of the issue of legitimacy.
Czech original: Předložený příspěvek reaguje na recentní debaty o možnostech změny Ústavy České republikya poskytuje teoretické zázemí pro téma okolností změn ústav, ať už se jedná o změny dílčí, nebo o přijímání zcela nových dokumentů. Cílem příspěvku je poskytnout čtenářům vhled do zmíněné problematiky a otevřít některé problematické otázky, mezi nimiž je klíčovou otázka legitimity realizovaných změn ústav. Jelikož je v současné době lid všeobecně vnímán jako nositel suverenity ve smyslu dichotomie moci ustavující a moci ustavené, měl by mít možnost se na změně základního zákona státu podílet. Takový podíl přitom může být realizován rozličnými způsoby. Příspěvek se zabývá některými případy, kdy taková možnost lidu dána byla. Zaměřuje se na případ Ústavy České republiky, která byla přijímána za specifických historických okolností.Právě otázka legitimity je napadána jako nedostatečně akcentovaná v procesu přijímání této ústavy. Příspěvek proto uvádí koncepty, které jsou schopny překlenout tento nedostatek, jenž byl v roce 1992 zřejmý. Současně se zabývá otázkou, jakým způsobem by měla být přijímána budoucí ústava s ohledem na řešenou problematiku legitimity.