Freedom of Political Scream: State’s Competence to Regulate Electoral Campaign in Case Law
Czech original: Právo křičet: K oprávnění státu zasahovat do volební soutěže v judikatuře soudů
This Article is dealing with reservations to freedom of expression in cases of regulation of electoral campaigns financing. The main issue here is the question of whether the state has competence to put ceiling on the amount of what an individual can contribute to candidates or to spend on his own campaign to promote a political party or particular candidate. Regarding the last effort of the Czech Government to control current deregulated situation, a lot of criticism derived from recent Supreme Court of United States case law where public interest is very limited. On the other hand, the European Court of Human Rights provided Contracting States with wide margin of appreciation when it comes to public interest on integral electoral process. Contrary to SCOTUS, the ECtHR recognized the right of States to prohibit third parties from campaigning when political parties are similarly excluded. Generally, activities of third parties other than political parties or candidates are growing and bypassing intention behind classical electoral legislation to secure transparent and accountable system of electoral campaigning. Nearly unlimited amount of money in politics as well as its unknown origins, endanger political pluralism and promotes fear of corruption. To conclude, under the regime of ECHR, states possess enough discretionary power to issue regulation of political activities of third parties to create obligation to disclose the identity of contracting authority of campaign advertisements and to regulate the amount of money involved in campaigning.
Czech original: Tento článek se zabývá omezením svobody projevu ve vztahu k regulaci financování volebních kampaní. Hlavním tématem je otázka, zda stát má pravomoc stanovit maximální hranici, kolik jednotlivec může přispět kandidátovi nebo kolik prostředků může sám použít na nezávislou propagaci politické strany nebo jednotlivého kandidáta. Ve směru k poslednímu pokusu české vlády změnit současný deregulovaný stav se objevila řada kritiky, která se odkazovala i na nedávná rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který velmi omezil veřejný zájem na kontrole kampaní. Na druhé straně stojí Evropský soud pro lidská práva, který poskytl státům vysokou míru uvážení, když naopak veřejný zájem na funkčním volebním procesu uznal. Oproti Nejvyššímu soudu USA tak ESLP přiznal státům oprávnění omezit práva třetích stran vést volební kampaně, pokud jsou v daný okamžik obdobně omezeny i politické strany. Činnost třetích subjektů ve volebním procesu roste a vede k obcházení účelu volebního práva. Skoro neomezené množství prostředků v politice bez uvedení původu ohrožuje volební politický pluralismus a způsobuje hrozbu korupce. Závěrem článku je, že v systému Evropské úmluvy státy disponují oprávněním regulovat politickou činnost třetích stran, omezit množství financí ve volebním procesu i vynutit zveřejnění identity zadavatele politické reklamy.