Unequal Treatment based on Age in Employment and Occupation
Czech original: Nerovné zacházení z důvodu věku v zaměstnání a při výkonu povolání
The paper is dedicated to unequal treatment based on age in employment and occupation. The first part aims at the definition of age as prohibited grounds of discrimination because contrary to other prohibited grounds of unequal treatment such as sex, race, sexual orientation or disability, age represents possible grounds for different treatment in the course of professional life for all persons participating in the labour market. Subsequently, legal definition of discrimination in the EU law and the Czech national law is analysed. Besides the definition of discrimination, both legal orders state quite a large number of exceptions, in other words, justifications for unequal treatment based on age. Some of the exceptions concern all prohibited grounds of discrimination (genuine and determining occupational requirement for particular occupational activities), some of them relate to age specifically because participation of particular age groups in professional life is affected by number of social economic impacts such as employment policy, labour market policy or social policy in general by stating of retirement age or promotion of employment for particular age groups. The main part of the article aims at the most frequent forms of unequal treatment based on age in employment and occupation that became the subject matter of interpretation by the Court of Justice of the EU. These forms of unequal treatment include stating the maximum age limit for access to particular employment or occupation, termination of an employment relationship on the date of reaching of a particular age or unequal access to social advantages related to employment on the grounds of age.
Czech original: Článek je věnován nerovnému zacházení z důvodu věku v zaměstnání a při výkonu povolání. V úvodní části se zaměřuje na vymezení věku jakožto zakázaného diskriminačního důvodu. Na rozdíl od jiných diskriminačních důvodů, jakými jsou například pohlaví, rasa, sexuální orientace či zdravotní postižení, které jsou neměnné a zpravidla se týkají ohraničeného okruhu osob, představuje věk potenciální důvod rozdílného zacházení v průběhu profesního života téměř u všech osob, které se účastní trhu práce. V článku je rozebráno zákonné vymezení diskriminace v české i evropské právní úpravě, která kromě definice diskriminace, jež je zakázána, upravuje poměrně široký okruh výjimek, kdy se o diskriminaci v pracovněprávních vztazích nejedná, respektive stanoví okruh přípustných forem rozdílného zacházení z důvodu věku. Některé z těchto výjimek se týkají všech zakázaných diskriminačních důvodů, zejména pokud jde o tzv. podstatný a určující profesní požadavek pro výkon určitého zaměstnání či povolání, jiné směřují výhradně k věku, neboť účast určitých věkových skupin v profesním životě bývá ovlivněna širším spektrem socioekonomických faktorů, jakými jsou politika zaměstnanosti, politika trhu práce a sociální politika obecně, mimo jiné v podobě stanovení věkové hranice odchodu do důchodu či zvýšené podpory zaměstnávání vybraných věkových skupin. Stěžejní část článku je zaměřena na nejčastější formy rozdílného zacházení v zaměstnání a při výkonu povolání založené na věku, které se staly předmětem výkladu ze strany Soudního dvora EU, pokud jde o založení diskriminace z důvodu věku a uplatnění přípustných forem rozdílného zacházení. Jedná se o stanovení maximální věkové hranice pro přístup k určitému zaměstnání či povolání, skončení pracovního poměru při dosažení předem stanovené věkové hranice a nerovný přístup k sociálním výhodám souvisejících se zaměstnáním z důvodu věku.