Right to the Knowledge of Genetic Origin as a Part of the Personality Rights of the Anonymously Conceived Child
Czech original: Právo znát genetický původ jako součást osobnostních práv dítěte počatého anonymním způsobem
The right to privacy is considered to be one of the fundamental rights of every person and it is protected not only at the international or constitutional, but also the legal level. In this context, it is possible to rely on the legal provisions of the new Civil Code, which, in several places, provides private protection for the personality of a person. It is, by its very nature, a fairly broad category, in which we can, in the light of the case law of the European Court of Human Rights, include also the protection of private and family life, including the right to knowledge of origin and the circumstances of birth. It cannot be disputed that this aspect of personality is traditionally a psychological, sociological and legal issue, also in the context of the historically applied adoption system. At present, however, new rules and ethical-legal questions in this area emerge, especially due to the emergence of modern biomedical technologies, which are increasingly being promoted in society. This issue is connected also with questions of assisted reproduction and related legislative requirement for the anonymity of gamete donation, which, in our opinion results in a situation in which the state de facto prevents the establishment of family ties and interferences with the right to privacy and personality rights.
Czech original: Právo na soukromí je považováno za jedno ze základních práv každého člověka a je chráněno nejen na mezinárodní či ústavní, ale také zákonné úrovni. V tomto kontextu je možné vycházet rovněž z právní úpravy zakotvené v novém občanském zákoníku, který na více místech poskytuje soukromoprávní ochranu osobnosti člověka. Jedná se již ze své podstaty o poměrně širokou kategorii, pod níž ovšem můžeme s ohledem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva výkladově subsumovat také ochranu soukromého a rodinného života, včetně práva znát svůj původ a okolnosti narození. Nelze zajisté zpochybnit, že tento aspekt osobnosti člověka je tradičním psychologickým, sociologických a také právním tématem, a to v kontextu již historicky uplatňovaného institutu osvojení. V současné době se ovšem ve společnosti čím dál více prosazují moderní biomedicínské technologie, které stanovují zcela nová pravidla a eticko-právní otázky. Jinak tomu není ani v případě asistované reprodukce a souvisejícího legislativního požadavku na anonymitu dárcovství pohlavních buněk, čímž dle našeho názoru ze strany státu dochází nejen k faktickému znemožnění navázání rodinných vazeb, ale také k zásahu do práva na soukromí a osobnostních práv.