Sean Connery, Nominalist Revolution and the Concept of Modern Democracy
Czech original: Sean Connery, nominalistická revoluce a koncept moderní demokracie
The dispute about universality in philosophy and nominalist revolution of the 14th century, commonly associated with the name of William Ockham, influenced the genesis of English empiricism, even after German Protestantism. The ideas of exclusivity of the real existence of the individual, his freedom, the derivative character of the general social categories, a posteriori inductive reasoning, all this demolished the centuries old world of metaphysics and transcendence. Modern democracy however was not born out of nominalistic way of thinking; rather it spurned a process which, in the course of history, has led to the emergence of the concept. During the 19th and early 20th century, therefore, the concept of free and equal individuals, as well as the concept of representation in the form of the American separation of powers or the English parliamentary system, linked with the concept of the social contract, popular sovereignty, universal suffrage, and an open and pluralistic system of political parties. In the same period, this historically new model of organization of the state also received a new designation – democracy.
Czech original: Spor o univerzálie a nominalistická revoluce 14. století, spjatá se jménem Viléma Ockhama, ovlivnila zrod anglického empirismu, po té i německého protestantismu. Ideje výlučnosti reálné existence jednotlivce, jeho svobody, odvozenosti všech obecných společenských kategorií, induktivní aposteriorní myšlení, to vše v průběhu staletí zbořilo starý svět metafyziky a transcendence. Nominalismus přitom není přímým „otcem“ moderní demokracie, nominalismus zrodil typ myšlení, jež v toku dějin vedlo ke zrodu jejího konceptu. V průběhu 19. a na počátku 20. století se tudíž koncept svobodného a rovnoprávného individua, jakož i koncept reprezentace ve formě americké dělby moci či anglického parlamentarismu, propojil s konceptem společenské smlouvy, suverenity lidu, všeobecným volebním právem a pluralitním a otevřeným systémem politických stran. Ve stejném období se tomuto dějinně novému modelu uspořádání státu dostalo i nového označení – demokracie.