Transparency of Algorithmic Decision-making under GDPR in B2C Relationship
Czech original: Transparentnost algoritmického rozhodování podle GDPR ve vztahu ke spotřebiteli
This article deals with the issue of transparency of automated individual decision-making under the GDPR, especially in cases where the addressee of the resulting decision is a consumer. Automated decision-making represents a specific form of personal data processing that can have significant legal effects on or significantly affect an individual and is therefore associated with special restrictions and extended informa¬tion obligations on the part of the controller. Transparency proves to be an essential means that allows the consumer to understand how the algorithm reaches a decision. Given the complexity of algorithms and their decision-making logic, it is difficult to meet the requirement of transparency regarding the procedure used in automated decision-making. The aim of this article is to analyse the meaning of the principle of transparency and to evaluate how the right to information about the use of the algorithm in automated decision-making can be met. The article shows that it is not enough to provide the consumer with the criteria on the basis of which the algorithm makes a decision, just as it is not possible to invoke the non-disclosure of the algorithm’s logic without further ado for the sake of protecting trade secrets. Special attention is paid to the specific forms and scope of information provided, problems of comprehensibility and interpretation of algorithmic decisions, and the boundaries posed by the combination of personal data protection and consumer rights.
Czech original: Tento článek se zabývá problematikou transparentnosti automatizovaného individuálního rozhodování podle nařízení GDPR, a to především v případech, kdy je adresátem výsledného rozhodnutí spotřebitel. Automatizované rozhodování představuje specifickou formu zpracování osobních údajů, která může mít pro jednotlivce významné právní účinky nebo jej významně ovlivnit, a je proto spojeno se zvláštními omezeními a rozšířenými informačními povinnostmi ze strany správce. Transparentnost se ukazuje jako zásadní prostředek, který spotřebiteli umožňuje porozumět tomu, jak algoritmus dospívá k rozhodnutí, jež mohou ovlivnit jeho práva a zájmy. Vzhledem ke složitosti algoritmů a logiky jejich rozhodování je obtížné naplnit požadavek transparentnosti ohledně použitého postupu při automatizovaném rozhodování. Cílem tohoto článku je analyzovat význam zásady transparentnosti a zhodnotit, jakým způsobem lze naplnit právo na informace o použití algoritmu při automatizovaném rozhodování. Článek ukazuje, že nepostačuje poskytnout spotřebiteli pouze kritéria, na jejichž základě algoritmus rozhoduje, stejně jako se nelze bez dalšího odvolat na nezveřejnění logiky algoritmu z důvodu ochrany obchodního tajemství. Zvláštní pozornost je věnována konkrétním formám a rozsahu poskytovaných informací, problémům srozumitelnosti a interpretace algoritmických rozhodnutí a hranicím, které představuje kombinace ochrany osobních údajů a práv spotřebitele.