Reasoning of Normative (Administrative) Acts and their Relationship to Protection of the Public Subjective Rights
Czech original: Odůvodnění normativních (s)právních aktů a jejich vztah k ochraně práv adresátů veřejné správy
The author deals with the important part of legal rule-making – issues related to the reasoning of draft of normative (administrative) act. In this context, the article points out the important role of public administration, which does not only prepare acts, but also accepts them. It follows that the explanatory memorandum in most cases creates public administration. The author analyzes the basic functions of explanatory memorandum of normative (administrative) acts. The author states that the explanatory memorandum should serve not only to make representative body familiar with the prepared law, but it can be legitimately used during the application of the legislation in question. The author also points out the deficiencies of current practice and inconsistencies in the treatment of explanatory memorandum, although the explanatory memorandum can be a source of valuable information. Although the explanatory memorandum can be source of valuable information, due to current practice very often becomes a dangling and its role is marginal. Critical analysis of the current practice author amends with considerations de lege lata and de lege ferenda.
Czech original: Autor se v článku zabývá významnou oblastí právní normotvorby, konkrétně otázkami spojenými s důvodovými zprávami k (s)právním předpisům. V této souvislosti je v článku poukazováno na významnou (dvoj)roli, kterou má v procesu přijímání právních předpisů veřejná správa, jež právní předpisy nejen připravuje, ale (v určitých případech) je i přijímá. Autor následně v článku analyzuje základní funkce, které odůvodnění normativních (s)právních aktů plní. Autor uvádí, že důvodová zpráva má sloužit nejen k seznámení se s právním předpisem při jeho přijímání zastupitelským orgánem, ale zároveň může být legitimně využívána i při aplikaci právního předpisu. Přestože důvodové zprávy mohou být zdrojem velmi cenných informací, přístup praxe k nim není důsledný a nezřídka jen velmi zběžně popisují novou právní úpravu, případně dojde v průběhu procesu přijímání předpisu k změně jeho textu a důvodová zpráva na tuto změnu nereaguje. V důsledku uvedených nedostatků současné praxe a nedůslednosti při zpracovávání důvodových zpráv se důvodové zprávy začasté stávají jen pouhým přívěskem právního předpisu a jejich role je zcela marginální. Autor však v článku zdůrazňuje význam důvodových zpráv a na kritický rozbor současného stavu navazuje úvahami de lege lata i de lege ferenda.