Kvant.analýza legislativy

Návrh projektu "Kvantitativní analýza legislativy"

1. V Ústavu státu a práva AV ČR pracuje skupina zabývající se dlouhodobě kvantitativní  deskripcí právního řádu ČR a SR. Tato skupina vytvořila reprezentativní databáze o českém a slovenském právním řádu od roku 1918 (tj. od vzniku Československé republiky). Databáze obsahují právní předpisy, důvodové zprávy, judikaturu nejvyšších soudů a výběr základních učebnic pro jednotlivá odvětví – celkem 180 000 podrobných popisů těchto dokumentů a 80 000 dokumentů v plných textech. Od roku 1990 je databáze v popisech a plných textech dokumentů kompletní. Výsledky analýz jsou průběžně publikovány.

2. V rámci tohoto dlouhodobého projektu jsme vypracovali speciální metodiku pro popis hlavních trendů zkoumaného právního řádu, která významně snižuje náklady na sběr dat a přitom je použitelná zcela obecně. Na úrovni primární a sekundární legislativy jsme provedli srovnání trendů v legislativě České republiky a Slovenské republiky.  Zjednodušeně řečeno, lze konstatovat, že a) hlavní trendy ve zmíněných zemích se příliš neliší,  b) neexistuje legislativní inflace, tj. nadprodukce primární a sekundární legislativy, c) zásadním problémem obou právních řádu je nadprodukce novelizací, d) nelze prokázat zjevnou závislost trendů v legislativě na vládnoucích politických stranách či jejich koalicích, e) vstup obou zemí do EU není hlavním faktorem vysvětlujícím nadprodukci novelizací a f) korelace mezi výsledky měřenými na úrovni popisu dokumentů jako celku a na úrovni vnitřní struktury dokumentů (počty slov, novelizačních bodů, počtu paragrafů atd.) jsou natolik vysoké, že k postižení základních trendů postačí hrubý popis dokumentů.   

3. Cílem projektu je prověřit, zda trendy vývoje legislativy v ČR a SR po roce 1990 (resp. 1993 – vznik Slovenské republiky) jsou obdobné jako trendy vývoje legislativy v Polské republice a v Maďarské republice. Výsledkem projektu v prvním kroku by měla být studie  publikovaná v časopise The Lawyer Quarterly vydávaném ÚSP v anglickém jazyce, v případě širšího záběru studie vydaná jako samostatná publikace taktéž v anglickém jazyce. Ve spolupráci s IAL (International Association of Legislation) se poté pokusíme srovnat výsledky v zemích Visegradu se standardním vývojem legislativy v zemích EU (Francie, Itálie, Německo, Švédsko apod.).