Soudní dvůr a zviditelnění práva být zapomenut
V dnešní digitální době, kdy se podstatná část společenského života odehrává online, nabývá otázka kontroly nad osobními údaji nového významu. Internet umožňuje rychlý a téměř neomezený přístup k informacím o jednotlivcích, které mohou zůstat dohledatelné po mnoho let bez ohledu na jejich aktuálnost, relevanci či pravdivost. Právo být zapomenut proto představuje snahu nalézt rovnováhu mezi ochranou soukromí jednotlivce, svobodou projevu a právem veřejnosti na informace. Článek se zabývá vývojem a praktickými dopady tohoto práva v judikatuře Soudního dvora, zejména v přelomovém rozsudku Google Spain, jeho kritikou a navazující judikaturou. Dochází k závěru, že rozsudek Google Spain právo být zapomenut v pravém slova smyslu nevytvořil, neboť jeho základy byly v unijním právu přítomny již dříve. Významně však posílil jeho praktickou vymahatelnost, viditelnost a společenské vnímání. Srovnání s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva zároveň ukazuje, že obdobné otázky lze v evropském právním prostoru řešit i mimo rámec ochrany osobních údajů, zejména jako střet ochrany soukromého života a svobody projevu. Přínos rozsudku Google Spain tak spočívá hlavně v konkretizaci a zviditelnění existujícího práva, nikoli ve vzniku práva nového.