Budoucnost evropské integrace ve světle mnohonásobné krize?
V důsledku vývoje zejména v poslední dekádě se Evropská unie nachází v situaci, kdy čelí závažným problémům, bez jejichž řešení jí hrozí vážná krize. Jako nadnárodní evropské společenství postrádá fungující ekonomický a rozpočtový systém, transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku, je závislá na třetích státech a trpí sílícím nacionalismem v celé řadě členských států. V neposlední řadě jde o pokusy o tříštění jednoty ze strany třetích států, zejména Ruska. Je zřejmé, že jádrem této problematiky a jejího řešení je míra integrace EU, kterou příspěvek analyzuje v jejích pěti dimenzích. V rovině politické soudržnosti je integrace narušována především zpochybňováním základních hodnot a zejména nerespektováním přednosti unijního práva. V oblasti hospodářské soudržnosti spočívá slabina v malé koordinaci hospodářských politik členských států včetně politik rozpočtových. Zřetelné jsou nedostatky v uskutečňování základních tržních svobod včetně integrace kapitálového trhu a monetární politiky. V oblasti sociální soudržnosti je nedostatkem vzrůstající izolace členských států, která je zesilována populistickou politikou. Unie postrádá jednotnou migrační politiku. Chybí hodnotová soudržnost předpokladů nadnárodní politické integrace při dodržování a vynucování právního státu, tedy v oblasti, v níž některé východoevropské státy vykazují značné nedostatky. V oblasti mezinárodní soudržnosti bylo sice dosaženo určitých úspěchů zejména s ohledem na imperiální politiku Ruska, přesto se ukazuje nutnost přechodu k většinovému rozhodování ve společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politice. Řešení těchto problémů spočívá především v důkladném poznání nebezpečí a nevýhod izolace některého členského státu. Preferovaným řešením je další integrace ve smyslu sdílené suverenity ve prospěch společného evropského prostoru míru, hodnot a blahobytu.