Nařízení DSA a role koordinátorů digitálních služeb při ochraně svobody projevu
Článek analyzuje dopady Nařízení o digitálních službách (DSA) na svobodu projevu na online platformách s ohledem na rozdělení pravomocí mezi Evropskou komisí a koordinátory digitálních služeb. DSA po více než dvaceti letech zásadně mění paradigma regulace velkých online platforem, a kromě pokročilejších mechanismů moderace obsahu zavádí i komplexní systém předcházení systémových rizik. Přestože na celý ekosystém dohlížejí národní koordinátoři společně s Evropskou Komisí, některé instituty DSA vytvářejí prostor pro politicky motivované zásahy do činnosti online platforem. Na tento problém článek reaguje výzkumnou otázkou, do jaké míry mohou národní koordinátoři digitálních služeb fungovat jako účinná protiváha politickému vlivu Evropské komise při vymáhání DSA. Případová studie rumunských voleb ukazuje, že koordinátoři mohou v omezené míře sloužit jako vyvažující prvek, jehož schopnost chránit svobodu projevu je však omezená nedostatkem pravomocí. Závěrem článek identifikuje slabiny současného modelu a navrhuje změny, které by posílily pozici národních koordinátorů jako garanta apolitického vymáhání DSA. Zajištění dostatečných procesních pojistek se však neobejde bez novelizace původní legislativy či alespoň zřízení separátní agentury.