Transparentnost algoritmického rozhodování podle GDPR ve vztahu ke spotřebiteli
Tento článek se zabývá problematikou transparentnosti automatizovaného individuálního rozhodování podle nařízení GDPR, a to především v případech, kdy je adresátem výsledného rozhodnutí spotřebitel. Automatizované rozhodování představuje specifickou formu zpracování osobních údajů, která může mít pro jednotlivce významné právní účinky nebo jej významně ovlivnit, a je proto spojeno se zvláštními omezeními a rozšířenými informačními povinnostmi ze strany správce. Transparentnost se ukazuje jako zásadní prostředek, který spotřebiteli umožňuje porozumět tomu, jak algoritmus dospívá k rozhodnutí, jež mohou ovlivnit jeho práva a zájmy. Vzhledem ke složitosti algoritmů a logiky jejich rozhodování je obtížné naplnit požadavek transparentnosti ohledně použitého postupu při automatizovaném rozhodování. Cílem tohoto článku je analyzovat význam zásady transparentnosti a zhodnotit, jakým způsobem lze naplnit právo na informace o použití algoritmu při automatizovaném rozhodování. Článek ukazuje, že nepostačuje poskytnout spotřebiteli pouze kritéria, na jejichž základě algoritmus rozhoduje, stejně jako se nelze bez dalšího odvolat na nezveřejnění logiky algoritmu z důvodu ochrany obchodního tajemství. Zvláštní pozornost je věnována konkrétním formám a rozsahu poskytovaných informací, problémům srozumitelnosti a interpretace algoritmických rozhodnutí a hranicím, které představuje kombinace ochrany osobních údajů a práv spotřebitele.